
Aworan irin ajo orilẹ-ede
Moroko Àwọn ìtọ́sọ́nà ìrìn-àjò orílẹ̀-èdè World Cup
A n be ni igun ariwa iwọ-oorun Afirika, ariwa ni okun Mediterranean, iwọ-oorun ni Okun Atlantiki, gusu ni Sahara, awọn oke Atlas (الأطلس) n la aarin. Bẹ̀rẹ̀ láti àwọn orílẹ̀-èdè níbi tí ìfẹ́ bọ́ọ̀lù lè yí padà sí ìrìn-àjò gidi.

- Iye eniyan
- Nipa 37,000,000 ènìyàn.
- Agbegbe akoko
- GMT+1, ó yàtọ̀ sí Beijing ní wákàtí méje.
- Awọn ẹyà akọkọ
- Wọ́n jẹ́ ara Arab-Berber púpọ̀, àwọn aláwọ̀ dúdú Sub-Saharan àti àwọn ará Europe kékèké wà.
- Ede agbegbe
- Èdè Arabi ati Tamazight ni wọ́n ń lò gẹ́gẹ́ bí èdè ìjọba; èdè Faransé wọ́pọ̀ nínú ìṣòwò, ìrìn-àjò àti iṣẹ́ ìtọ́sọ́nà.
- Owo ati oṣuwọn paṣipaarọ
- Dirham Morocco (MAD).
Ìtọ́ka ìpinnu: $1 jẹ́ bí 10 MAD, €1 jẹ́ bí 11 MAD, ¥1 jẹ́ bí 1.4 MAD; ṣàyẹ̀wò ìyípo owó lówólówó ṣáájú ìsánwó.N ka oṣuwọn paṣipaarọ itọkasi laaye MAD...
Fisa / Fisa ẹnu-ọna
Ìrìn-àjò kíkún sí Morocco kì í ṣe bóyá ó tilẹ̀ wà fún ìbùgbé lórí ìbùsọ̀wọ́. Pásípọ́tì China, EU/Schengen, US, Canada, UK, Japan, Korea, Singapore, Australia, New Zealand, Russia, Turkey, Brazil, Mexico àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lè wà láìní víísà fún ọjọ́ tó pọ̀ jùlọ 90; àwọn ìrìn-àjò tó kò wà nínú àtòjọ àìní víísá gbọ́dọ̀ lo Acces Maroc eVisa tàbí víísà àjọyọ́, eVisa wọ́pọ̀ fún ọjọ́ 30, ó sì wúlò fún ọjọ́ 180 lẹ́yìn ìtẹ́jádẹ́. Àwọn tó nílò víísá a gbọ́dọ̀ bẹ̀rẹ̀ ní ọsẹ̀ 2-4 kí wọ́n tó lọ.
Last reviewed: 2026-07-08. Recheck official entry and travel rules before booking.Ọna gbigbe agbegbe
Ọ̀nà tó dára jùlọ ni lílo ọkọ̀ ojú-irin ONCF láti so àwọn ìlú nlá pọ̀ + CTM/Supratours fún àwọn ibi tó kò ní irin + ìrìn-àjò ẹgbẹ́/ọkọ̀ aláìnípín fún Sahara. Ọkọ̀ ojú-irin láti Casablanca (الدار البيضاء) sí Marrakech (مراكش) jẹ́ wákàtí 2.5-3, owó irin jẹ́ bí MAD 90-150; láti Casablanca (الدار البيضاء) sí Fes (فاس) jẹ́ wákàtí 3.5-4; láti Tangier (طنجة) sí Casablanca (الدار البيضاء), a lè lo ọkọ̀ ojú-irin yára Al Boraq fún wákàtí 2. Fún àbá sí Chefchaouen (شفشاون), a máa ń lo ọkọ̀-akérò CTM tàbí ọkọ̀ aláìnípín, fún àbá sí Merzouga (مرزوكة)/Erg Chebbi (عرق الشبي), má ṣe rò pé ọkọ̀-akérò gbódò wà, ìrìn láti Marrakech (مراكش) sí aginju máa ń gba wákàtí 9-10 tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ.
Akoko irin ajo ti o dara
Oṣù 3-5 àti 9-11 ni ó yẹ fún àwọn ìlú, òkè àti Sahara. A kì í ṣedé àbá kí o fi Merzouga (مرزوكة) ṣe àkóónú ìrìn-àjò rẹ̀ ní oṣù 6-8; oṣù 12-2 yẹ fún àwọn ìlú àti ìràn-ọ̀run ní aginju, ṣùgbọ́n orú tutu, ọ̀nà Atlas (أطلس) sì lè pa nítorí yìnyín.
Ipele iye owo
Gbogbo rẹ̀ kéré sí ti Western Europe, ṣùgbọ́n àwọn ìlú ìrìn-àjò máa ń yàtọ̀ sí iye owó fún ará ilẹ̀ àti àlejò. Fún arìrìn-àjò alágbàékún, owó ọjọ́ jẹ́ bí MAD 700-1,100; fún ìtọ́jú owó, ó jẹ́ bí MAD 300-500. Ibùsọ̀wọ́ alágbàékún jẹ́ MAD 80-180, yàrá oníkùn méjì nínú riad (رياض) jẹ́ MAD 350-900, riad alágbàékún tàbí àgọ̀lẹ́pẹrẹrín jẹ́ MAD 1,500+; àárín-ọjọ́/oúnjẹ alálẹ́ jẹ́ MAD 10-30, tagine nínú ile-ounjẹ jẹ́ MAD 45-90, oúnjẹ alẹ́ nínú ile-ounjẹ àlejò jẹ́ MAD 120-250, atẹ́ntẹ́lẹ́ jẹ́ MAD 10-25. Ìrìn-àjò ọjọ́ 2-3 Sahara pín jẹ́ bí EUR 80-150, ọkọ́ aláìnípín tàbí àgọ̀lẹ́pẹrẹrín lè jẹ́ EUR 300-600+. Fún ìrìn-àjò ọjọ́ 8 ní Morocco, a ṣedé àbá kí o pèsè bí $1,200-$2,800 fún ènìyàn kọ̀ọ̀kan.
Alaye ipilẹ irin-ajo
Moroko Alaye ipilẹ irin-ajo
A n be ni igun ariwa iwọ-oorun Afirika, ariwa ni okun Mediterranean, iwọ-oorun ni Okun Atlantiki, gusu ni Sahara, awọn oke Atlas (الأطلس) n la aarin. Bẹ̀rẹ̀ láti àwọn orílẹ̀-èdè níbi tí ìfẹ́ bọ́ọ̀lù lè yí padà sí ìrìn-àjò gidi.
Moroko Aṣa agbegbe?
Morocco jẹ́ orílẹ̀-èdè tí àwọn Mùsùlùmí pọ̀ sí, àwọn agbegbe ìrìn-àjò ní ìlú ti ya sọ́tọ̀, ṣùgbọ́n nígbà tí o bá wọ inú Medina (المدينة العتيقة), abúlé, riad (رياض) ìdílé àti àyíká àwọn ilé ìsìn, ó yẹ kí o bọ́ aṣáájú àti orí-ẹsẹ̀ kí o má bàa rí àwọn ènìyàn ń wo ẹ̀rín. Àwọn tó kì í ṣe Mùsùlùmí kì í wọ inú Mọ́sálásí, Hassan II Mosque (مسجد الحسن الثاني) ní Casablanca (الدار البيضاء) jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn àyè pàtàkì tó wà fún àwòrán. 'Àyípadà àyè': O lè wọ aṣọ ìrẹ́lẹ̀ lórí yàrá oúnjẹ ní Marrakech (مراكش), ṣùgbọ́n ní àwọn kùtùkùtù Fes (فاس) àti àwọn abúlé òkè, a gbọ́dọ̀ wọ aṣọ tó bọ́ mímọ́. Nigba ti o ba n ra nkan ni Medina, beere nipa owo ki o to kan oja, ki o si ba lọwọ ti o ba fe ra; ti o ko ba fe ra, e rerin-in ki o so 'no thank you' ki o si tesiwaju, a ko nilo alaye. Itọsọna, ya aworan, ere sepe/ọbọ, aaye wiwo ile-iṣẹ asọ, gbe ẹru wa, ati wiwa riad le ni ibatan si owo-ọwọ tabi inawo, jẹ ki o da owo duro ki o to bii ariyanjiya lẹhinna. Ohun ti n pa okan jẹ ki ise pọju ki iṣẹ kan ṣoṣo, ṣugbọn awọn ipe, atẹle, ati 'itọsọna ọfẹ' tẹle-tẹle; a ṣeduro ki o ṣeto akoko kan ṣoṣo fun ọja ti o le wu ni ọjọ kan, ki o si sun ni ile ni alẹ.
Moroko Fisa / Fisa ẹnu-ọna?
Ìrìn-àjò kíkún sí Morocco kì í ṣe bóyá ó tilẹ̀ wà fún ìbùgbé lórí ìbùsọ̀wọ́. Pásípọ́tì China, EU/Schengen, US, Canada, UK, Japan, Korea, Singapore, Australia, New Zealand, Russia, Turkey, Brazil, Mexico àti bẹ́ẹ̀ bẹ́ẹ̀ lè wà láìní víísà fún ọjọ́ tó pọ̀ jùlọ 90; àwọn ìrìn-àjò tó kò wà nínú àtòjọ àìní víísá gbọ́dọ̀ lo Acces Maroc eVisa tàbí víísà àjọyọ́, eVisa wọ́pọ̀ fún ọjọ́ 30, ó sì wúlò fún ọjọ́ 180 lẹ́yìn ìtẹ́jádẹ́. Àwọn tó nílò víísá a gbọ́dọ̀ bẹ̀rẹ̀ ní ọsẹ̀ 2-4 kí wọ́n tó lọ. Ni akoko Ramadan, awọn akoko ounjẹ, gbigbe, ati iṣowo yoo yatọ ni ọjọ, iṣoro gbigbe ati awọn ile-ounjẹ yoo kun ni ayika Iwọoorun, awọn awakọ ti o jinna tun ma ni ipa nipasẹ iṣeto aye. Awọn alejo le rin irin-ajo deede, ṣugbọn ma se jẹun tabi mu nkan ni gbangba ni akoko ti ko yẹ; ti o ba ngbe ni riad, jẹ ki o da akoko ati bi ounjẹ alẹ ṣe n ṣe lọwọ. Ni ayika isinmi Eid, awọn ọkọ oju-irin, ọkọ-akero, ati awọn ile-iṣẹ yoo le wu, ma se fi gbigbe laarin awọn ilu silẹ titi di iṣẹju ikẹhin.
Moroko Owo ati oṣuwọn paṣipaarọ?
Dirham Morocco (MAD). Ìtọ́ka ìpinnu: $1 jẹ́ bí 10 MAD, €1 jẹ́ bí 11 MAD, ¥1 jẹ́ bí 1.4 MAD; ṣàyẹ̀wò ìyípo owó lówólówó ṣáájú ìsánwó. Gbogbo rẹ̀ kéré sí ti Western Europe, ṣùgbọ́n àwọn ìlú ìrìn-àjò máa ń yàtọ̀ sí iye owó fún ará ilẹ̀ àti àlejò. Fún arìrìn-àjò alágbàékún, owó ọjọ́ jẹ́ bí MAD 700-1,100; fún ìtọ́jú owó, ó jẹ́ bí MAD 300-500. Ibùsọ̀wọ́ alágbàékún jẹ́ MAD 80-180, yàrá oníkùn méjì nínú riad (رياض) jẹ́ MAD 350-900, riad alágbàékún tàbí àgọ̀lẹ́pẹrẹrín jẹ́ MAD 1,500+; àárín-ọjọ́/oúnjẹ alálẹ́ jẹ́ MAD 10-30, tagine nínú ile-ounjẹ jẹ́ MAD 45-90, oúnjẹ alẹ́ nínú ile-ounjẹ àlejò jẹ́ MAD 120-250, atẹ́ntẹ́lẹ́ jẹ́ MAD 10-25. Ìrìn-àjò ọjọ́ 2-3 Sahara pín jẹ́ bí EUR 80-150, ọkọ́ aláìnípín tàbí àgọ̀lẹ́pẹrẹrín lè jẹ́ EUR 300-600+. Fún ìrìn-àjò ọjọ́ 8 ní Morocco, a ṣedé àbá kí o pèsè bí $1,200-$2,800 fún ènìyàn kọ̀ọ̀kan.
Ìtọ́ka ọ̀nà gidi
8-day Moroko Ìṣètò
Bẹ̀rẹ̀ láti àwọn orílẹ̀-èdè níbi tí ìfẹ́ bọ́ọ̀lù lè yí padà sí ìrìn-àjò gidi. Atlas Lions. Ilu Morocco (المغرب) kii ṣe iru irin-ajo ti o le pari ni ilu kan. 8 ọjọ jẹ laini ibẹrẹ: gbe si ilẹ ni Casablanca (الدار البيضاء), wọ inu ilu pupa ati opopona oke ni Marrakech (مراكش), Merzouga (Merzouga) fi fun Sahara, Fes (فاس) fi fun Medina ẹgbẹẹgbẹrun ọdun, Chefchaouen (Chefchaouen) ṣe bi ilu buluu ti oke ikẹhin, nikẹhin lati Rabat (الرباط) tabi Essaouira (Essaouira) pada si Atlantic.

第 1 · Casablanca (الدار البيضاء) / Marrakech (مراكش)
Gbe si ilẹ ni Casablanca (الدار البيضاء), lẹhinna lọ taara si guusu si Marrakech (مراكش)
CMN (CMN) → Mossalassi Hassan II (Hassan II Mosque) → Gba ọkọ oju irin lọ si Marrakech (مراكش)
Iwọn Mossalassi Hassan II (Hassan II Mosque), afẹfẹ okun Atlantic ati aaye eti okun le fun ọjọ akọkọ ni aworan ti o mọ; ṣugbọn Casablanca (الدار البيضاء) funrararẹ ko dandan dara fun diduro pipẹ ni irin-ajo akọkọ. Awọn olufẹ bọọlu le lo Stade Mohammed V (المركب الرياضي محمد الخامس) ati Wydad (Wydad) / Raja (Raja) gẹgẹbi afikun ilu, lati ye pe Casablanca (الدار البيضاء) kii ṣe papa ọkọ ofurufu ati ile iṣowo nikan, ṣugbọn o jẹ ọkan ninu awọn ilu ti o ni ẹdun bọọlu julọ ni Ilu Morocco (المغرب). Lẹhinna gba ONCF (ONCF) lọ si Marrakech (مراكش), wọ inu iriri ilu pupa ti o wọpọ julọ.
Rii daju pe ọkọ oju irin papa/ilu ati gbigbe riad (riad) ibile Marrakech (مراكش) ti wa ni akiyesi tẹlẹ; maṣe fa apoti lọ si inu Medina (Medina) ni alẹ. Ti ọkọ ofurufu ba de pẹ, kuku sun ni Casablanca (الدار البيضاء) fun alẹ kan, lẹhinna lọ si ilu miiran ni ọjọ keji ni ọsan.

第 2 · Marrakech (مراكش)
Marrakech (مراكش): Odi pupa, ọgba ati ọja alẹ
Jemaa el-Fnaa (Jemaa el-Fnaa) → Koutoubia (Koutoubia) → Ọgba Majorelle (Majorelle Garden) → Awọn ọja (Souks)
Ni ọjọ wo Koutoubia (Koutoubia), awọn ọgba ati ọja (souk), ni alẹ pada si Jemaa el-Fnaa (Jemaa el-Fnaa). Papa kii ṣe aaye ifalabọ nikan, ṣugbọn o jẹ ibi awọn owo, iṣere, ounjẹ, titaja, orin ati awọn eniyan lọwọ; iriri naa ni, kọkọ wo iwoye lati ile kofi oke, lẹhinna sọkalẹ fun rin kukuru, o duro ju lati ṣe aimọ ni awọn ibi-ọja. Awọn ọja (souk) jẹ igbadun ṣugbọn o le rẹ ọ; maṣe gbogbo rira, ale ati aworan fi si alẹ kan naa.
Ti o ba n gbe ni riad (riad) ibile, ranti ẹnu-ọna ọkọ ti o sunmọ julọ; ni alẹ, lo maapu offline ati kaadi hotẹli lati pada si hotẹli. Ṣaaju ki o to ya eniyan, ya iṣere, gba itọsọna, beere owo tẹlẹ; ti o ko ba fẹ ra, rẹrìn-in pẹlu ọpẹ ki o tẹsiwaju.

第 3 · High Atlas (High Atlas)
Kọja Oke Atlas (Atlas): Tizi n'Tichka (Tizi n'Tichka) ati Ait Benhaddou (Ait Benhaddou)
Marrakech (مراكش) → Tizi n'Tichka (Tizi n'Tichka) → Ait Benhaddou (Ait Benhaddou) → Dades (Dades)
Ipenija gidi ti ipa ọna Sahara ni gbigbe: opopona oke, giga, ṣiṣan ọkọ, iduro ra, ati gigun ọkọ pẹlu. Ile odi amọ ti Ait Benhaddou (Ait Benhaddou) dara lati ya aworan, ṣugbọn kii ṣe aaye ifalabọ ti o ya sọtọ; o ni ipo tirẹ laarin ọna iṣowo atijọ, aworan fiimu ati abule oke. Ni awọn esi gidi, ọpọlọpọ eniyan foju rẹ iṣẹju lati Marrakech (مراكش) si Dades (Dades), paapaa nigbati o ba rin ni ọkọ kekere ẹgbẹ nla.
Opopona oke gun, awọn ti o ni aarun ọkọ mura tẹlẹ; ni igba otutu, ṣe akiyesi yinyin ati ipo opopona, maṣe ṣeto akoko dide ju. Nigbati o ba yan ẹgbẹ irin-ajo, rii daju boya o pẹlu itọsọna, ounjẹ ọsan, awọn iṣẹ ti o ni owo ara ẹni, ati awọn ibi rira; maṣe fi oju si owo ti o kere julọ nikan.

第 4 · Sahara (Sahara) / Merzouga (Merzouga)
Merzouga (Merzouga): Ibakasiẹ, òkìtì iyanrin ati ìwọ̀ oòrùn Erg Chebbi (Erg Chebbi)
Dades (Dades) → Todgha Gorge (Todgha Gorge) → Merzouga (Merzouga) → Erg Chebbi (Erg Chebbi)
Awọn òkìtì iyanrin ti Erg Chebbi (Erg Chebbi) jẹ giga, ṣugbọn ohun ti o ni ipa gidi ni didara ibudo, ọna gbigbe, rirẹ ọkọ, ati iyatọ otutu. Lẹhin ìwọ̀ oòrùn, aginju tutu ni kiakia; ni igba ooru, oju ọjọ le gbona ju; rin lori iyanrin le ṣoro ju bi a ṣe ri ninu aworan, ati gigun ibakasiẹ kii ṣe itura fun gbogbo eniyan. Irin-ajo yii kọkọ ṣe idajọ boya o ba ara rẹ, kii ṣe wiwo nikan ni apa 'ifẹ-ara ọrun'.
Rii daju gbigbe, ale ati aro, iwẹ adase, omi gbona, aabo otutu ni igba otutu, akoko Jeep 4x4 (4x4) / ibakasiẹ, ati eto fagilee; ṣe iṣọra fun Oṣu 6-8 (Oṣu 6-8) (June-August). Mu fila ina, tọwẹwẹ, ibori ati awọn ibọsẹ ti o nipọn; ṣe akiyesi eruku fun awọn ẹrọ itanna.

第 5 · Fes (فاس)
Lati òkìtì iyanrin lọ si Fes (فاس): Ọjọ gbigbe ti o pẹ ṣugbọn ti o tọ
Merzouga (Merzouga) → Afonifoji Ziz (Ziz Valley) → Midelt (Midelt) → Fes (فاس)
Ko yẹ ki o fi awọn aaye ifalabọ si ọjọ yii; ferese ọkọ funrararẹ jẹ akoonu: Afonifoji Ziz (Ziz Valley) ti o ni igi ọpẹ, agbegbe oke Midelt (Midelt), ounjẹ ọsan ibi iṣinipopada, ati ki o wọ inu iwuwo ilu Fes (فاس) ni irọlẹ. O jẹ ọjọ gbigbe ti o rẹ julọ ninu ipa ọna 8-ọjọ, ati ọjọ ti o le jẹ ki oye aaye-ilẹ ti Ilu Morocco (المغرب) tobi julọ. Nigbagbogbo a sọ pe, lẹhin ti o de Fes (فاس), o dara fun jijẹ ati isinmi, kii ṣe lẹsẹkẹsẹ wọ inu inu Medina (Medina) jin.
Pese omi, awọn ipanu, oogun aarun ọkọ, agbateru ẹrọ itanna, ati maapu ti a ti gba lati ayelujara; maṣe ṣeto ale pataki pupọ ni kutukutu. Nigbati o ba wọ inu ilu Fes (فاس) ni alẹ, jẹ ki riad (riad) ṣeto alaboo tabi ṣalaye aaye gbigbe kedere.

第 6 · Fes (فاس)
Fes (فاس): Medina (Medina), ile-iṣẹ awọ ati Yunifasiti ti atijọ julọ
Fes el-Bali (Fes el-Bali) → Ile-iṣẹ Awọ Chouara (Chouara Tannery) → Al-Qarawiyyin (Al-Qarawiyyin)
Iye Fes el-Bali (Fes el-Bali) ni iṣẹ ilu Aarin-Ẹgbẹrun Ọdun ti o ṣiṣẹ: ọkọ kẹtẹkẹtẹ, ile-iṣẹ awọ alawọ, ile-iṣẹ ọwọ, aala ile ẹsin, ati awọn opopona ti o nipọn pupọ. Ibi iwoye ile-iṣẹ awọ maa n somọ awọn ile itaja; awọn aririn-ajo nilo lati mọ pe wọn yoo ta ọja; ṣugbọn ti o ba ṣe akiyesi rẹ nikan bi 'ewu ipalara', o yoo padanu awọn ipele gidi ti iṣẹ ọwọ ati oorun ilu. Alaboo ti o tọ le yi aapọn padanu pada si alaye itan.
Daba ni lati gba alábòójútó idaji-ọjọ ti o ni ìfẹ̀ẹ́rì; má ṣe tẹ̀lé “awọn olùdarí” lẹ́bàá, beere niwaju ṣaaju ki o to ya aworan ti awọn oniṣẹ́-ọwọ́ ati awọn iṣẹ́ ẹ̀sìn. Wọ bàtà ti kò bẹ̀rù ìdọ̀tí, ilé-ìdọ̀tí náà lóòótọ́ lé, awọn ti o ni imọlara le gba ewé minti tabi iboju.

第 7 · Ṣefṣaun (Chefchaouen)
Ṣefṣaun (Chefchaouen): Ọ̀sán ikẹhin ti ìlú òkè bulu
Fesi (فاس) → Ṣefṣaun (Chefchaouen)
Ilu Bulu ni a sábà máa ń ṣiṣe àṣìṣe gẹ́gẹ́bi ibi àpótí àwòrán (filter). Ó dára fún rìn lọ́ra, gígun òkè, mímu tii minti, wiwo iyipada ina ni agbègbè Rifi (Rif) ati igbesi aye awọn olùgbé; nigba ti o ba ya aworan ni awọn opopona olokiki, maṣe dí ẹnu-ọ̀nà awọn olùgbé, maṣe kà gbogbo odi bulu si iyàrá àwòrán (studio). Ṣefṣaun (Chefchaouen) tútu ju Marakesi (مراكش)/Fesi (فاس) lọ, ṣùgbọ́n ó tún gbára lé oju-ọjọ́ rere ati isinmi lọ́ra.
Lati Fesi (فاس) si Ṣefṣaun (Chefchaouen) wọ́n máa ń lo ọkọ̀ akero CTM tabi gba ọkọ̀ aládani; ìrìn-àjò lati Ilu Bulu si papọ̀ ọkọ̀ òfurufú / ìlú ńlá ti jìnnà, má ṣe fi sí òwúrọ̀ ọjọ́ ikẹhin. Awọn ti o ni ẹrù púpọ̀, gbé nítòsí ibi-ìwọ́lẹ̀ ọkọ̀, nítorí pé gígun òkè ni ìlú atijọ́ yóò rẹ̀ ẹ.

第 8 · Rabat (الرباط) / Essaouira (Essaouira)
Rabat (الرباط) tabi Essaouira (Essaouira): Olú-ìlú òṣèlú tabi ìparí Atlantic
Rabat (الرباط) tabi Essaouira (Essaouira) → Kasablanka (الدار البيضاء)
Rabat (الرباط) dára julọ fún ìparí olú-ìlú tí ó mọ́, tí ó ní ètò: Kasbah ti Awọn Udayas (Kasbah of the Udayas), Hassan Tower (Hassan Tower) àti etíkun yóò jẹ́ kí ènìyàn jáde kúrò nínú ìdààmú Medina (Medina). Essaouira (Essaouira) sì jẹ́ afẹ́fẹ́, ògiri òkun, abo ọkọ̀ ipeja, ẹja ati orin Gnawa (Gnawa), tí ó dára fún àwọn tí ó fẹ́ fa ara wọn lọ́ra lẹ́gbẹ̀ẹ́ Atlantic. Má ṣe dì wọn mọ́ra ní ọjọ́ kan náà, yan ọ̀kan gẹ́gẹ́ bí papọ̀ ọkọ̀ òfurufú tí o padà lọ, agbára rẹ àti bí o ṣe fẹ́ gbéra lọ jìnnà.
Ṣe àtúnpín ipa-ọ̀nà gẹ́gẹ́ bí papọ̀ ọkọ̀ òfurufú tí o padà lọ; alẹ́ ikẹhin, gbìyànjú láti sùn nítòsí Kasablanka (الدار البيضاء)/Rabat (الرباط) tabi RAK, má ṣe gbẹ́kẹ̀lé ọkọ̀ akero ìrìn-àjò pé yóò dé lákòókò. Afẹ́fẹ́ nlá wà ní Essaouira (Essaouira), gbé ẹ̀wù àwòdì; Rabat (الرباط) dára fún àwọn arìnrìn-àjò tí wọ́n nílò ọkọ̀ ojú-irin tí ó duro ṣinṣin lati padà si CMN.
🇲🇦 Moroko Akosile irinajo
Ìrìn-àjò Morocco: Fi Imú Rẹ Gba Ilú Pupa, Ilé Àwọ̀ àti Sàhárà Kọjá
Àwọn Ìtàn: Moroko, Atlas Lions.

Nígbà tí mo kọ́kọ́ ṣe ìwé ìtọ́sọ́nà ìrìn-àjò Morocco, mo rò pé máàpù yóò bẹ̀rẹ̀ láti Pápákọ̀ Òfuurufú Casablanca, láti Marrakech, Fes, Merzouga títí dé Sàhárà. Nígbà tí mo dé, mo rí i pé Morocco kì í fi kìlómítà ṣí, ó kọ́kọ́ fi òórùn dá ọ mọ̀. Nígbà tí afẹ́fẹ́ Marrakech bá fẹ́ ní ìrọ̀lẹ́, àwọn òórùn safuron, kumini, sinamoni àti òdòdó rose nínú ọjà àwọn èròjà dàbí ẹni pé gbogbo àwọn oníṣòwò kéékèèké ń sọ̀rọ̀ lẹ́ẹ̀kan náà, kò sẹ́ni tí ó fẹ́ jáwọ́ fún ẹlòmíràn. Mo ń rìn láàrin àwọn àpò, oníṣòwò kan fi Ras el Hanout sí àtẹ́lẹwọ́ mi, èròjà ọgbọ̀n ó lé ẹ̀ẹ́dógún dàpọ̀, ó ń gbóòórùn bí ọ̀nà àtijọ́ kan tí ó láti ọ̀nà ìṣòwò Sàhárà dé ògiri Ilú Pupa.
Nígbà tí alẹ́ bá lọ, pápá Jemaa el-Fnaa tanná ọ̀nà náà. Àwọn iná ń tànmọ́lẹ̀ lọ́kọ̀ọ̀kan, epo ẹran àgùntàn ń bọ́ sínú iná, èéfín funfun gbé sókè; òórùn fennel ọbẹ̀ ìgbín, òórùn ẹran yíyan, adùn tí ó mọ́ ti ọsàn, gbogbo rẹ̀ ń gbé sórí àwọn ohùn ìlù àti igbe. Ẹnìkan ń fà ọ́ láti wo àtòkọ oúnjẹ, ẹnìkan ń fún ọ ní àga, ẹnìkan ń rẹ́rìn-ín láti inú èéfín ó ní "China?" Mo jókòó sórí àga palásítíìkì tí ń mì, mo ń wo ẹran tí ń yí, mo lóye ìdí tí ọ̀pọ̀ ènìyàn fi ń sọ pé Marrakech ń rẹni: kì í ṣe ariwo, ó kún, àní afẹ́fẹ́ kò ní àlàfo òfo.
Read the full Moroko World Cup travel storyAwọn aworan ẹlẹwa ti awọn oṣere olokiki agbegbe
Moroko Àwọn Agbábọ́ọ̀lù
Atlas Lions: Àwọn Agbábọ́ọ̀lù, Àwọn àmì àṣà.



Papa ọkọ ofurufu ibalẹ ti a ṣe iṣeduro ati isuna tikẹti ọkọ ofurufu
Moroko Ìṣètò
Ìṣètò: Moroko. Iye owo tikẹti jẹ akoko isuna akoko, iye owo ikẹhin da lori wiwa ni akoko gidi.

CMN
Papa ọkọ ofurufu Kariaye Mohammed V (مطار محمد الخامس الدولي)
Papa ọkọ ofurufu Kariaye ti o tobi julọ ni Morocco, o yẹ fun titẹwọgba ni الدار البيضاء ki o to gba ọkọ oju-irin lọ si مراكش، الرباط tabi فاس.

RAK
Papa ọkọ ofurufu Marrakech Menara (مطار مراكش المنارة)
O yẹ fun irin-ajo Marrakech (مراكش) + Sahara gua nikan, ọpọlọpọ awọn ọkọ ofurufu olowo-ere wa lati Europe.

Aṣa agbegbe
- Morocco jẹ́ orílẹ̀-èdè tí àwọn Mùsùlùmí pọ̀ sí, àwọn agbegbe ìrìn-àjò ní ìlú ti ya sọ́tọ̀, ṣùgbọ́n nígbà tí o bá wọ inú Medina (المدينة العتيقة), abúlé, riad (رياض) ìdílé àti àyíká àwọn ilé ìsìn, ó yẹ kí o bọ́ aṣáájú àti orí-ẹsẹ̀ kí o má bàa rí àwọn ènìyàn ń wo ẹ̀rín. Àwọn tó kì í ṣe Mùsùlùmí kì í wọ inú Mọ́sálásí, Hassan II Mosque (مسجد الحسن الثاني) ní Casablanca (الدار البيضاء) jẹ́ ọ̀kan nínú àwọn àyè pàtàkì tó wà fún àwòrán. 'Àyípadà àyè': O lè wọ aṣọ ìrẹ́lẹ̀ lórí yàrá oúnjẹ ní Marrakech (مراكش), ṣùgbọ́n ní àwọn kùtùkùtù Fes (فاس) àti àwọn abúlé òkè, a gbọ́dọ̀ wọ aṣọ tó bọ́ mímọ́.
- Nigba ti o ba n ra nkan ni Medina, beere nipa owo ki o to kan oja, ki o si ba lọwọ ti o ba fe ra; ti o ko ba fe ra, e rerin-in ki o so 'no thank you' ki o si tesiwaju, a ko nilo alaye. Itọsọna, ya aworan, ere sepe/ọbọ, aaye wiwo ile-iṣẹ asọ, gbe ẹru wa, ati wiwa riad le ni ibatan si owo-ọwọ tabi inawo, jẹ ki o da owo duro ki o to bii ariyanjiya lẹhinna. Ohun ti n pa okan jẹ ki ise pọju ki iṣẹ kan ṣoṣo, ṣugbọn awọn ipe, atẹle, ati 'itọsọna ọfẹ' tẹle-tẹle; a ṣeduro ki o ṣeto akoko kan ṣoṣo fun ọja ti o le wu ni ọjọ kan, ki o si sun ni ile ni alẹ.
- Ni akoko Ramadan, awọn akoko ounjẹ, gbigbe, ati iṣowo yoo yatọ ni ọjọ, iṣoro gbigbe ati awọn ile-ounjẹ yoo kun ni ayika Iwọoorun, awọn awakọ ti o jinna tun ma ni ipa nipasẹ iṣeto aye. Awọn alejo le rin irin-ajo deede, ṣugbọn ma se jẹun tabi mu nkan ni gbangba ni akoko ti ko yẹ; ti o ba ngbe ni riad, jẹ ki o da akoko ati bi ounjẹ alẹ ṣe n ṣe lọwọ. Ni ayika isinmi Eid, awọn ọkọ oju-irin, ọkọ-akero, ati awọn ile-iṣẹ yoo le wu, ma se fi gbigbe laarin awọn ilu silẹ titi di iṣẹju ikẹhin.
Moroko Ọna gbigbe agbegbe?
Ọ̀nà tó dára jùlọ ni lílo ọkọ̀ ojú-irin ONCF láti so àwọn ìlú nlá pọ̀ + CTM/Supratours fún àwọn ibi tó kò ní irin + ìrìn-àjò ẹgbẹ́/ọkọ̀ aláìnípín fún Sahara. Ọkọ̀ ojú-irin láti Casablanca (الدار البيضاء) sí Marrakech (مراكش) jẹ́ wákàtí 2.5-3, owó irin jẹ́ bí MAD 90-150; láti Casablanca (الدار البيضاء) sí Fes (فاس) jẹ́ wákàtí 3.5-4; láti Tangier (طنجة) sí Casablanca (الدار البيضاء), a lè lo ọkọ̀ ojú-irin yára Al Boraq fún wákàtí 2. Fún àbá sí Chefchaouen (شفشاون), a máa ń lo ọkọ̀-akérò CTM tàbí ọkọ̀ aláìnípín, fún àbá sí Merzouga (مرزوكة)/Erg Chebbi (عرق الشبي), má ṣe rò pé ọkọ̀-akérò gbódò wà, ìrìn láti Marrakech (مراكش) sí aginju máa ń gba wákàtí 9-10 tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ.
Moroko Itọkasi ẹ̀sà ọkọ ofurufu?
Ilu Morocco (المغرب) kii ṣe iru irin-ajo ti o le pari ni ilu kan. 8 ọjọ jẹ laini ibẹrẹ: gbe si ilẹ ni Casablanca (الدار البيضاء), wọ inu ilu pupa ati opopona oke ni Marrakech (مراكش), Merzouga (Merzouga) fi fun Sahara, Fes (فاس) fi fun Medina ẹgbẹẹgbẹrun ọdun, Chefchaouen (Chefchaouen) ṣe bi ilu buluu ti oke ikẹhin, nikẹhin lati Rabat (الرباط) tabi Essaouira (Essaouira) pada si Atlantic. Gbe si ilẹ ni Casablanca (الدار البيضاء), lẹhinna lọ taara si guusu si Marrakech (مراكش) CMN (CMN) → Mossalassi Hassan II (Hassan II Mosque) → Gba ọkọ oju irin lọ si Marrakech (مراكش) Rii daju pe ọkọ oju irin papa/ilu ati gbigbe riad (riad) ibile Marrakech (مراكش) ti wa ni akiyesi tẹlẹ; maṣe fa apoti lọ si inu Medina (Medina) ni alẹ. Ti ọkọ ofurufu ba de pẹ, kuku sun ni Casablanca (الدار البيضاء) fun alẹ kan, lẹhinna lọ si ilu miiran ni ọjọ keji ni ọsan. Marrakech (مراكش): Odi pupa, ọgba ati ọja alẹ Jemaa el-Fnaa (Jemaa el-Fnaa) → Koutoubia (Koutoubia) → Ọgba Majorelle (Majorelle Garden) → Awọn ọja (Souks) Ti o ba n gbe ni riad (riad) ibile, ranti ẹnu-ọna ọkọ ti o sunmọ julọ; ni alẹ, lo maapu offline ati kaadi hotẹli lati pada si hotẹli. Ṣaaju ki o to ya eniyan, ya iṣere, gba itọsọna, beere owo tẹlẹ; ti o ko ba fẹ ra, rẹrìn-in pẹlu ọpẹ ki o tẹsiwaju. Kọja Oke Atlas (Atlas): Tizi n'Tichka (Tizi n'Tichka) ati Ait Benhaddou (Ait Benhaddou) Marrakech (مراكش) → Tizi n'Tichka (Tizi n'Tichka) → Ait Benhaddou (Ait Benhaddou) → Dades (Dades) Opopona oke gun, awọn ti o ni aarun ọkọ mura tẹlẹ; ni igba otutu, ṣe akiyesi yinyin ati ipo opopona, maṣe ṣeto akoko dide ju. Nigbati o ba yan ẹgbẹ irin-ajo, rii daju boya o pẹlu itọsọna, ounjẹ ọsan, awọn iṣẹ ti o ni owo ara ẹni, ati awọn ibi rira; maṣe fi oju si owo ti o kere julọ nikan.
Awọn iṣeduro hotẹẹli lẹhin ibalẹ papa ọkọ ofurufu
Moroko Ìṣètò
Ìṣètò: Moroko.

Riad Kniza (رياد كنيزة)
Iwọn owo: $180-$420/oru
Iye ile-iṣẹ agbelebu riad wa ni agbelebu, ori-ile, ounjẹ aarọ ati iṣẹ alabojuto, kii ṣe de ẹnu-ọna pẹlu ọkọ ayọkẹlẹ. Fun igba akọkọ ti o ngbe ni Marrakech Medina (مدينة مراكش)، jẹ ki hotẹẹli ṣeto gbigba de aaye ti o sunmọ julọ ti a le gbe ọkọ ayọkẹlẹ, ki o si lo maapu offline ati kaadi hotẹẹli lati ṣe aami ọna pada si yara ni alẹ; ọpọlọpọ awọn riad rere wa ninu awọn kọkọrọ kekere, awakọ takisi yoo gbe ọ silẹ ni aaye ti o sunmọ ibùdọ nikan. Akọkọ ti o ngbe ni riad maa n jẹ ori-ile aarọ, tii minti ni agbelebu, ati iranlọwọ lati yago fun awọn ọna inawo, ṣugbọn aṣiṣe ni pe yara le kere imọlẹ, ọna ọkọ le jinlẹ, ati ohun le gbo.

Dar Roumana (دار الرومان)
Iwọn owo: $120-$300/kọ̀kan
Iriri àwòrán ilé àtijọ́ ní Fes (فاس) lágbára, ó yẹ fún ẹni tí ó ń retíṣọ́nà, tí ó ń rìn káàkiri Medina (المدينة العتيقة) ní ìṣesí, tí ó sì ń gbàgbọ́ pé ọkọ̀ kì í ṣe ààyè tó ń lọ de ibi tó yẹ. Àwọn ọ̀nà Fes el-Bali (فاس البالي) ṣòro ju ti Marrakech (مراكش) lọ, tí ó bá wà pẹ̀lú ẹ̀wùn púpọ̀ tàbí tí ó bá dé ní alẹ́, a gbọ́dọ̀ pọ́n'lẹ̀ pẹ̀lú olùgbéga ilé-ìtura kí o tó lọ, bí kì í ṣe bẹ́ẹ̀, líle láti fa ẹ̀wùn lórí ààyè àti ìgùsọ̀ yóò jẹ́ wàhálà púpọ̀. Kì í ṣe àwọn ohun èlò àgbáyé ni ó jẹ́ kí ó yàtọ̀, ṣùgbọ́n àwòrán ilé àtijọ́, ojú-òkè, oúnjẹ alẹ́, àti ààyè láti wọ inú ìlú àtijọ́; kì í ṣe fún ẹni tí ó fẹ́ ń pe ọkọ̀ lọsìíròjọ.

Luxury Desert Camp (المخيم الفاخر)
Iwọn owo: $80-$350/kọ̀kan
Àwọn ààyè Merzouga (مرزوكة) yatọ̀ púpọ̀, àwòrán àgọ́ kì í ṣe ìdájú iriri àjèjì. Kí o tó ṣàdéhùn, jẹ́ kí o dá'wọ́lé bóyá ó wà pẹ̀lú gbigbé 4x4/rákùnú, oúnjẹ alẹ́/òwúrọ̀, baluwe aládàáni, omi gígboná, àwọ̀nà ní òru, ipò àgbègbè, àti ìyọ̀kúrò; àwọn ìrìn-àjò olówó pọ́ńbélẹ̀ máa ń kún fún àwọn ibi ìtàwọ́n àti ìrìn-àjò gígùn. Ní ìgbà èèrùn, a kò ṣedé láti rò pé àgọ́ alágbàwọ́ jẹ́ ilé-ìtura fún ìmọ́lẹ̀, ní ìgbà òtútù, ó gbọ́dọ́ wà pẹ̀lú àwọ̀nà àti bàtà tí ó gbòde.
Awọn ounjẹ agbegbe ati ile ounjẹ
Moroko Àwọn àmì àṣà
Àwọn àmì àṣà: Moroko.

Tajine (الطاجين)
Adìyẹ, alàbọ̀sà, ẹ̀fọ́ àti àwọn eyin kefta ni wọ́n máa ń pọ́n nínú kòkòrò onírun. Àwọn ilé-ìtọ́jẹ àjèjì máa ń ṣàgbékalẹ̀ àwòrán rẹ̀, ojú-òkè rẹ̀ dára, ṣùgbọ́n owó rẹ̀ máa ń ga ju ti àwọn ilé-ìtọ́jẹ àbálẹ̀ lọ; àwọn ilé-ìtọ́jẹ àbálẹ̀ máa ń tọ́jú, ó tọ́ sí àwàtì 20-40. Àṣìṣe tí wọ́n máa ń ṣe ni láti gbàgbọ́ pé àwọn òde ọjà jẹ́ 'oúnjẹ pàtàkì': Jemaa el-Fnaa (جامع الفناء) jẹ́ ààyè fún iriri, fún oúnjẹ tó dára, a lè yan ilé-ìtọ́jẹ tó gbajúmọ̀, oúnjẹ alẹ́ riad (رياض) tàbí àwọn ilé-ìtọ́jẹ kékeré tí ó jìnà sí ààyè ọjà.
Awọn ile ounjẹ ti a ṣe iṣeduro: Al Fassia (الفاسية), Nomad (نوماد), àwọn ilé-ìtọ́jẹ Medina àbálẹ̀
Ìṣúnná: MAD 45-150

Couscous (الكسكسي)
Ní àṣà, ó jẹ́ oúnjẹ alẹ́ ọjọ́ Jimọ̀ tí ó ní ìyì jùlọ, pẹ̀lú àwọn ẹ̀fọ́ méje, ẹran/adiyẹ tàbí tfaya. Má ṣe rò pé ó jẹ́ 'bùrédì ẹ̀yà', ó jẹ́ oúnjẹ pàtàkì, ìrọrùn àti ẹ̀wùn rẹ̀ ni ó pataki. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ilé-ìtọ́jẹ kì í ṣe wà ní ọjọ́ gbogbo, tí ó bá jẹ́ ọjọ́ Jimọ̀ tí ó ń lọ sí riad (رياض), o lè béèrè fún oúnjẹ alẹ́ ìdílé; èyí tó ju sísè oúnjẹ kan náà ní ọjà àjèjì lọ.
Awọn ile ounjẹ ti a ṣe iṣeduro: The Ruined Garden (ذا رويند جاردن), Cafe Clock (كافيه كلوك), oúnjẹ alẹ́ ìdílé riad (رياض)
Ìṣúnná: MAD 60-160

Mint Tea (أتاي بالنعناع)
Tii alágbàdo jẹ́ èdè àgbájọ̀pọ̀ fún ànfàní, ìbádọrọ̀, ìsinmi àti ìdínàkùnà, ó máa ń dùn tó; tí kò bá dùn, ó yẹ kí o sọ kí wọ́n má ṣe fi súgà pọ̀. Ààrìn wíwọlé kì í ṣe ìpọ́njú, ṣùgbọ́n ní àwọn ilé-ìtàwọ́n alágbàdo, a gbọ́dọ̀ ṣàkíyèsi, má ṣe jẹ́ kí tii kan yọrí sí ìpọ́njú. Ààyè tó dára jùlọ ni orí riad (رياض), ilé-ìkọ́kọ́ Fes (فاس) àtàwọn ààyè ìgbà-òru, kì í ṣe nígbà tí wọ́n ń gbé e lọ sí inú ilé láti gbọ́ ìpolówó.
Awọn ile ounjẹ ti a ṣe iṣeduro: Orí riad (رياض), ilé-ìkọ́kọ́ ọjà, àwọn ààyè ìgbà-òru
Ìṣúnná: MAD 10-25
Moroko Awọn ounjẹ agbegbe ati ile ounjẹ?
Tajine (الطاجين) Adìyẹ, alàbọ̀sà, ẹ̀fọ́ àti àwọn eyin kefta ni wọ́n máa ń pọ́n nínú kòkòrò onírun. Àwọn ilé-ìtọ́jẹ àjèjì máa ń ṣàgbékalẹ̀ àwòrán rẹ̀, ojú-òkè rẹ̀ dára, ṣùgbọ́n owó rẹ̀ máa ń ga ju ti àwọn ilé-ìtọ́jẹ àbálẹ̀ lọ; àwọn ilé-ìtọ́jẹ àbálẹ̀ máa ń tọ́jú, ó tọ́ sí àwàtì 20-40. Àṣìṣe tí wọ́n máa ń ṣe ni láti gbàgbọ́ pé àwọn òde ọjà jẹ́ 'oúnjẹ pàtàkì': Jemaa el-Fnaa (جامع الفناء) jẹ́ ààyè fún iriri, fún oúnjẹ tó dára, a lè yan ilé-ìtọ́jẹ tó gbajúmọ̀, oúnjẹ alẹ́ riad (رياض) tàbí àwọn ilé-ìtọ́jẹ kékeré tí ó jìnà sí ààyè ọjà. Al Fassia (الفاسية), Nomad (نوماد), àwọn ilé-ìtọ́jẹ Medina àbálẹ̀ MAD 45-150
Igbesi aye alẹ, iṣere ati awọn ibi ere idaraya
Moroko Àwọn àmì àṣà
Àwọn àmì àṣà: Moroko, Atlas Lions.

Jemaa el-Fnaa (جامع الفناء) ní ìrọ̀lẹ́
Lẹ́hìn ìrọ̀lẹ́, ààyè náà yóò yípadà sí ilé-ìtàgé: àwọn òde ẹran, àwọn òde eso, ohun ilù, ìtàn àtẹnudẹ́nu, àti àwọn ènìyàn tí ń wòran yóò farahàn nígbà kan náà. Iriri àgbáyé rẹ̀ lágbára, ó sì ń sàní púpọ̀; kí o tó ya àwòrán tàbí ṣeré, jẹ́ kí o béèrè owó, kí o sì fi àpò àti fóònù rẹ síwájú. Tí o bá fẹ́ wo, o lè lọ sí orí ilé-ìkọ́kọ́ kan láti wo gbogbo rẹ̀, kí o lọ sókè kí o sì rìn kíákíá, má ṣe fi oúnjẹ alẹ́ àti ìtàwọ́n gbogbo síbẹ̀.

Ààyè orin ilù Merzouga (مرزوكة)
Orin ààyè Merzouga (مرزوغة) jẹ́ iriri fún àwọn àjèjì, a kò lè lo ọ́n gẹ́gẹ́ bí ìpàdé àṣà orin Amazigh; ṣùgbọ́n nígbà tí o bá ń gbọ́ orin ilù, ń mu tii, tí o sì ń wo ìran òrun lẹ́hìn ìwòòrù, ó jẹ́ àkókò tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn ń rántí Morocco (المغرب). Ohun tí ó yẹ kí o ṣàkíyèsi ni ìyàtọ̀ ooru, ìrìn-àjò ní ìyẹ̀fun àti àìsùn: lẹ́hìn ìwòòrù, ó máa ń tutù, ní ìgbà òtútù, àwọ̀nà àti bàtà tó gbòde jẹ́ ohun pàtàkì ju aṣọ àgbàlá lọ, ní ìgbà èèrùn, a gbọ́dọ̀ ṣàkíyèsi ooru.

Ojú-omi Essaouira (الصويرة)
Èrò Essaouira (الصويرة) jẹ́ afẹ́fẹ́ Atlantic, ogiri omi, ojú-omi, àwọn ẹyẹ adaba, àwọn ọ̀nà funfun àti orin Gnawa. Ó sààfeyà ju Marrakech (مراكش) lọ, ṣùgbọ́n kì í ṣe erékùṣù aláìní afẹ́fẹ́: àwọ̀nà máa ń dín kù, irun àti aṣọ máa ń rù. Kí o tó jókòó, jẹ́ kí o dá'wọ́lé iwọ̀n, ọ̀nà àti owó; tí o bá ti Fes (فاس)/Marrakech (مراكش) jáde, ibi yìí yẹ fún ìsinmi alẹ́ kan.
Àwọn ẹgbẹ́ agbábọ́ọ̀lù abẹ́lé
Moroko Àwọn Agbábọ́ọ̀lù
Àwọn Agbábọ́ọ̀lù: Moroko, Atlas Lions. Ipa ọna ẹgbẹ agbabọọlu Ilu Morocco (المغرب) lo Casablanca (الدار البيضاء) gẹgẹbi kọǹpà: Derby laarin Wydad (Wydad) ati Raja (Raja) jẹ ọkan ninu awọn itan bọọlu ilu ti o lagbara julọ ni Ariwa Afirika, lẹhinna lo Rabat (الرباط), Fes (فاس), Marrakech (مراكش) gẹgẹbi awọn ẹka irin-ajo.

Kasablanka (الدار البيضاء)
Wydad AC (نادي الوداد الرياضي)
Pupa ti Wydad (نادي الوداد الرياضي), àwọn ìrántí ife ẹ̀yẹ CAF ati Stade Mohammed V (المركب الرياضي محمد الخامس) jẹ́ kí Kasablanka (الدار البيضاء) jẹ́ diẹ̀ ju ìlú papa ọkọ̀ òfurufú lọ. Ó so pọ̀ ìdánimọ̀ ìlú èbúté, pápá Afirika, àyíká derby (derby) ọjọ́ àti àṣà wiwo bọọlu ni kafe (café); àlejò tí ó bá wo bọọlu gbọdọ̀ lo ọ̀nà ìgbàgbọ́/ìbòwọ̀, fi ẹ̀rí tíkẹ́tì (ticket) mọ́, sọ̀rọ̀ nípa awọn iduro àti ọna lilọ kuro. Má ṣe rọ́ Wydad (نادي الوداد الرياضي) dín sí “aláwọ̀ pupa ológo”, ó jẹ́ àdìpọ̀ ti bọọlu afẹsẹgba ìlú Morocco (المغرب), ìfojúsùn ìjẹgba Afirika (Africa) àti ìmọ̀lára ènìyàn.

Kasablanka (الدار البيضاء)
Raja CA (نادي الرجاء الرياضي)
Aláwọ̀ ewéko ti Raja CA (نادي الرجاء الرياضي), orin, tifo (tifo) àti ètò iduro jẹ́ idaji keji ti Derby Casablanca (Casablanca Derby), wọ́n sì máa ń fi ṣe àlàyé àṣà àwọn olólùfẹ́ bọọlu ní Àríwá Afirika (North Africa). Ó dára fún ṣàlàyé idanimọ̀ àdúgbò, àṣà ọ̀dọ́ àti bí bọọlu ṣe wọ ọ̀rọ̀ ojoojúmọ́; ṣùgbọ́n má ṣe wọ inú àwọn iduro ewu láìṣe ìmúrasílẹ̀. Iriri tí ó dúró ṣinṣin jù ni alẹ́ ìdíje ẹgbẹ́ orílẹ̀-èdè tabi ọjọ́ liigi deede, pẹ̀lú iranlọ́wọ́ olùgbé/olùdarí tí a gbàgbọ́.

Rabat (الرباط)
FUS Rabat (الفتح الرباطي)
FUS Rabat (الفتح الرباطي) sọ̀tọ̀ fún olú-ìlú òṣèlú laini bọọlu tí ó dídúró ṣinṣin, ó dára láti papọ̀ pẹ̀lú Hassan Tower (Hassan Tower), Kasbah ti Awọn Udayas (Kasbah of the Udayas), ẹnu-odò Bouregreg (Bouregreg) àti àdúgbò olú-ìlú òde-òní. Kò le bí Derby Casablanca (Casablanca Derby), ṣùgbọ́n ó jẹ́ kí àlejò wo irisi ìlú mìíràn ti bọọlu Morocco (المغرب): tí ó ní ètò, dára fún ìdílé àti ojoojúmọ́ liigi àdúgbò.

Fesi (فاس)
MAS Fes (المغرب الفاسي)
MAS Fes (المغرب الفاسي) jẹ́ kí Fesi (فاس) kò dúró ní ìròjinlẹ̀ ìlú atijọ́ nìkan. Ó so pọ̀ Medina (Medina) atijọ́, ìlú tuntun àti idanimọ̀ àwọn olólùfẹ́ bọọlu láwọn agbègbè, ó dára fún ìkúnlọ́rùn ìlú ní alẹ́ Ọjọ́ kẹfà (Day 6); bí kò bá sí ìdíje, a tún le lo wiwo bọọlu ni kafe (café) àti aṣọ bọọlu lójoojúmọ́ gẹ́gẹ́ bí àmì èrò. Laini yìí yóò jẹ́ kí Fesi (فاس) yàtọ̀ sí “ìririra atijọ́” tí ó sì di ìlú tí ó ń gbé nínú ẹ̀sì bọọlu.
Àwọn ìdúró ilẹ̀
Moroko Ṣàwárí àwọn orílẹ̀-èdè: Atlas Lions
Ṣàwárí àwọn orílẹ̀-èdè: Moroko, Atlas Lions. Lẹhin Awọn Kiniun Atlas, Moroko wa pẹlu Medina, Okun Atlantiki, Awọn oke Atlas ati awọn dunes Sahara ti n ṣii ni ipele.

Hassan II Mosque 哈桑二世清真寺
Ohun tí ó tọ́ jùlọ láti lo àkókò rẹ ní Casablanca (الدار البيضاء) ni Minarètì tí ó ga 210 mítà tí ó ń kọlu Òkun Atlantic, tí a kọ́ ìdajì rẹ̀ lórí omi. Àwọn tí kì í ṣe Musulumi lè wọlé nínú rẹ̀ ní àkókò ìtọ́sọ́nà òwúrọ̀, tí ó dára ju àkókò ọ̀sán lọ nítorí ìmọ́lẹ̀ àti iye èrò.

Jemaa el-Fnaa 杰马夫纳广场
Ọkàn Marrakech (مراكش): ní ọjọ́, ibi tí wọ́n ń ta ọsàn-wẹ́wẹ́ àti àwọn tí ń fi ejò ṣeré; ní ìrọ̀lẹ́, ó di ilé-ìtàgé ìgbà-àkókò. Ìyán ẹran, ariwo ilù, ìtàn àtẹnudẹ́nu, àti àwọn tí ń wòran ń farahàn nígbà kan náà. Kí o tó ya àwòrán tàbí ṣeré, bi níye iye owó, kí o sì fi àpò àti fóònù rẹ síwájú.

Fes el-Bali 非斯老城
Àwọn ọ̀nà 9,000 tí ó jẹ́ Ohun Ìní Àgbáyé, láìsí olùdarí, o ó pàdánù ọ̀nà. Gba ìtọ́sọ́nà aláṣẹ fún wákàtí 3-4 láti rìn ọ̀nà àkọ́kọ́: àwọn ilé-ìṣẹ̀dá alawọ, Ilé-ẹ̀kọ́ Búyínányíyà (Bou Inania Madrasa) àti ita Ilé-ẹ̀kọ́ Kárúín (University of Al Quaraouiyine). Ìyókù fi fún pípadànu ọ̀nà àti ìpàdé àìròtẹ́lẹ̀.

Erg Chebbi 沙丘
Sahara (Sahara) ni àwọn òkè iyanrìn tí ó rọrùn jùlọ láti dé ní àárín gbúṣù yìí. Láti Merzouga (Merzouga), gun ibákasẹ kọ̀ǹgbà sínú aginjù láti sùn, ìràwọ̀ dára tó owó rẹ̀. Ní ìgbà òtútù, alẹ́ tutù gan-an, mú aṣọ ìkẹ̀wé àti àwọ̀n tútù, nítorí iyanrìn kò ní ohun-èlò iná.
Maapu Irin-ajo Agbaye
Moroko Ìṣètò
Ìṣètò: Moroko. Maapu naa lo CMN (CMN) ati Marrakech (مراكش) gẹgẹbi kọǹpà ẹnu-ọna: Casablanca (الدار البيضاء), Marrakech (مراكش), High Atlas (High Atlas) / Ait Benhaddou (Ait Benhaddou), Merzouga (Merzouga), Fes (فاس), Chefchaouen (Chefchaouen), Rabat (الرباط), Essaouira (Essaouira) yẹ ki o jẹ ipele kedere.
Ṣàìpamọ́ máàpì ìrìn-àjòBrowse all downloadable travel maps →
Owo melo ni o yẹ ki eniyan pese
Moroko Ìṣètò
Ìṣètò: Moroko. Fún ìrìn-àjò ọjọ́ 8 ní Morocco, a ṣedé àbá kí o pèsè bí $1,200-$2,800 fún ènìyàn kọ̀ọ̀kan.
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọkọ̀-ofurufu láti Europe, Asia/America gbọ́dọ̀ yí ọkọ̀.
Iye owó riad (رياض), hotẹ́ẹ̀lì àti àgọ̀lẹ́pẹrẹrín yàtọ̀ púpọ̀.
Oúnjẹ òde rẹ̀, àmọ́ owó nínú ile-ounjẹ àlejò àti riad (رياض) ga.
Ìrìn-àjò Sahara, àtọ́nà àti ọkọ̀ aláìnípín ni ó ń jẹ owó púpọ̀.
Ọkọ̀ ojú-irin rẹ̀, ṣùgbọ́n fún Sahara a nílò ọkọ̀ aláìnípín tàbí ẹgbẹ́.
Travel rules, prices, transport schedules and safety conditions can change. Recheck official entry rules, local advisories and current prices before booking.
Itọkasi ẹ̀sà ọkọ ofurufu
Moroko Ìṣètò
Ìṣètò: Moroko.
- Ẹgbẹ́ Irin-àjò Morocco (Morocco Tourism Board) — A lò ó fún ìṣàtúnṣe àwọn ibi-ìre gbajumọ, àwọn iriri àṣà àti alaye ibùdó aginjù Sahará (Sahara).
- ONCF — A lò ó fún jíjẹ́risí àkókò àti iye owó ọkọ̀ ojú-irin àárín ìlú pàtàkì: Kasablanka (الدار البيضاء)-Marakesi (مراكش)-Fesi (فاس)-Rabat (الرباط).
- CTM Morocco (CTM Morocco) — A lò ó fún ṣíṣe àtúnṣe àwọn ọkọ̀ akero ni Ṣefṣaun (Chefchaouen), agbègbè aginjù àti àwọn agbègbè tí ko ni ọkọ̀ ojú-irin.
- Acces Maroc (Acces Maroc) — A lò ó fún ṣíṣe àtúnṣe àwọn ofin eVisa (eVisa) àti ìgbìmọ̀ wọlé fún ìwé-ìrìnnà tí kò nímọ̀lẹ̀.
- FRMF / CAF (FRMF / CAF) — A lò ó fún ṣíṣe àtúnṣe ẹgbẹ́ orílẹ̀-èdè Morocco (المغرب), Awọn Kìnìún Atlas (Atlas Lions) àti àyíká bọọlu afẹsẹgba.
- Awọn ikanni osise Wydad AC (نادي الوداد الرياضي) / Raja CA (نادي الرجاء الرياضي) — A lò ó fún ṣíṣe àtúnṣe Derby Casablanca (Casablanca Derby), idanimọ̀ ẹgbẹ́ àti àyíká àwọn olólùfẹ́.





